Winter 2017 Economic Forecast: For the 1st time in almost a decade, growth expected in all EU Member States in 2016, 2017 & 2018

17th February 2017

The European Commission published its Winter European Economic Forecast. It covers the years 2016, 2017 and 2018 and includes data on gross domestic product (GDP) growth, inflation, employment and public budget deficits and debt, amongst others. These forecasts focus on all 28 EU Member States, the candidate countries as well as some non-EU countries.

The European Commission expects euro area GDP growth of 1.6% in 2017 and 1.8% in 2018. This is slightly revised up from the Autumn Forecast (2017: 1.5%, 2018: 1.7%) on the back of better-than-expected performance in the second half of 2016 and a rather robust start into 2017. GDP growth in the EU as a whole should follow a similar pattern and is forecast at 1.8% this year and next (Autumn Forecast: 2017: 1.6%, 2018: 1.8%).

Inflation in the euro area has recently picked up as the past drop of energy prices has recently given way to an increase. Having been very low over the past two years, inflation is now set to reach higher levels this year and next, though still short of the target of “below, but close to 2% over the medium term” defined as price stability. Core inflation, which excludes volatile energy and food prices, is set to rise only gradually. Overall, inflation in the euro area is expected to increase from 0.2% in 2016 to 1.7% in 2017 and 1.4% in 2018. In the EU, inflation is forecast to rise from 0.3% in 2016 to 1.8% in 2017 and 1.7% in 2018. Read the Forecast.

Country economic forecasts are available here. View infographic on forecast for the Czech Republic below. Raiffeisen bank highlighted European Commission's remark that the Czech Republic has a very open economy and is more sensitive to swings in demand than other countries.

Also, earlier in January Bloomberg ranked the Czech Republic 28th most innovative countries globally. The ranking began with over 200 economies, from which those that didn’t report data for at least six of seven categories measured were eliminated, trimming the list to 78. Bloomberg released overall and category scores for the top 50 innovative economies.

Shrnutí zastoupení Evropské komise v ČR:

Trh práce: Míra nezaměstnanosti v roce 2016 činila 4,0 % a byla nejnižší v EU. Nyní se však zvyšuje riziko nedostatku pracovních sil na trhu práce. Zpráva dává návod, kde a jak najít volné pracovní síly. Jedná se zejména o vyšší zapojení žen s dětmi a nízkokvalifikovaných či hendikepovaných pracovníků. Situaci na trhu práce by rovněž zlepšilo snížení daňového zatížení práce a posílení sektoru odborného vzdělávání.

Vzdělávání: Výsledky žáků ČR se oproti jiným zemím zhoršují a výrazně narůstají rozdíly mezi sociálními skupinami (podle výsledků studie PISA má ČR jeden z největších rozdílů v závislosti na sociálně-ekonomickém statusu). Stále se nedaří integrovat romské děti, podle různých průzkumů se v segregovaných školách vzdělává stále 25–40% romských dětí.

Zdravotnictví: Systém financování zdravotnictví vykazuje řadu neefektivit a vede k nadužívání péče (ČR má např. oproti EU dvojnásobný počet návštěv u lékaře, vysoký počet lůžek v nemocnicích apod.). Problematické jsou veřejné zakázky, například 55 % tendrů probíhá s jedním dodavatelem, oproti jiným zemím se málo využívají hromadné nákupy.

Sociální politika: Česká republika má stále jednu z nejnižších měr chudoby v EU. I přesto v sociální oblasti narůstají problémy, kterými jsou zejména otázka bydlení pro nízkopříjmové skupiny a narůstající bezdomovectví. Více než 50 000 lidí žije v nájemních bytech, kde výdaje na nájem překračují 65 % příjmů. Počet sociálně vyloučených lokalit se za poslední desetiletí zdvojnásobil.

Investice do infrastruktury: Investice brzdí nedostatky v podnikatelském prostředí a další administrativní překážky, rovněž v oblasti vyřizování stavebních povolení. Zahájení řady projektů spolufinancovaných z rozpočtu EU bylo odloženo kvůli nevyhovujícím posouzením vlivů na životní prostředí, což odráží nedostatky v přípravě a provádění projektů.

Výzkum a vývoj: Investice do výzkumu a vývoje se v minulých letech přiblížily k úrovni k průměru EU, tj. k výši 2 % HDP. S výsledky však Česká republika zaostává v řadě oblastí. Zejména spolupráce mezi podniky a výzkumnými ústavy zůstává na nízké úrovni.

E-government: ČR zůstává jedna z nejméně pokročilých zemí EU v oblasti elektronizace státní správy (24. místo). Rozvoj brzdí resortismus a roztříštěnost odpovědnosti mezi několika ministerstvy. Z EU fondů je na rozvoj e-governmentu vyhrazeno 5 mld. EUR, ale čerpání je dosud pomalé.